sobota 20. října 2018

Posledních osm měsíců, život v jiné dimenzi a trocha titanu



Představte si, že jednoho večera napíšete motivační dopis, ve kterém docela hezky popíšete zemi, kterou jste si vybrali na mapě úplně náhodně klikem myši, a uvedete důvody, proč byste chtěli studovat právě tam, ačkoli ještě před dvěma týdny jste o kultuře, historii a významných osobnostech věděli jednom jednu věc; že se ne příliš kladná historická postava líbila anglickému spisovateli natolik, že se rozhodl nechat se inspirovat a napsat hororovou knížku o bájném knížeti, který nakonec vstoupil do historie jako jeden z nejznámějších postav tohoto státu.

Některé události změní vaše životy k nepoznání. Některé ze dne na den, jiné pomalu a postupně. Jsou věci na cestě životem, které se vám líbit nebudou a o kterých nebudete mít tušení, jaký mají smysl, dokud od nich neujdete kus cesty a nedokážete se na ně podívat s odstupem. Představte si, že se váš život rozloží do stovky kousků a pak se zase složí zpátky, trochu stejně, trochu jinak. A je to vítaná změna.

Potřebovala jsem pauzu od psaní, která nebyla tak docela pauzou, spíš jenom takovým stažením se z veřejného prostoru blogu. A ta pauza mi moc pomohla. Potkala jsem lidi, kteří mi byli obrovskou inspirací a kteří mě posunuli dál. Dost jsem toho přečetla a objevila. Nepolevila jsem v práci a něco jsem se naučila. O to bych se s vámi chtěla ve článcích budoucích podělit a jsem z toho nadšená, protože mám pocit, že toho můžu říct daleko víc než předtím.

Úplně jsem taky zapomněla na e-maily a nějak se mi nepodařilo zaplatit včas doménu, nicméně blog pořád můžete najít na doméně blogspotu.

Taky jsem se rozhodla původní koncept knihy Poslední Panna doslova překopat od základů. Ještě mi to nepochybně nějaký čas zabere a dá dost práce, ale věřím tomu, že výsledek bude stát za to a máte se rozhodně na co těšit. Z původního konceptu zbyla kostra, ale věrní fanoušci se rozhodně nemusí bát, neboť se pořád budete moct dočíst něco o mém milostném životě :) Taky jsem spojila síly se svou úžasnou a talentovanou Lumíru, kterou můžete sledovat na Instagramu a jež mi dělala i ilustrace na designu tohoto blogu.

Kromě ilustrací se zde taky začne objevovat víc fotek, na což se vážně těším, protože focení je jedna z mých velmi oblíbených činností.

Jestli mám trochu strach začít zase psát veřejně? No jasně, že mám.

Sice jsem nepsala blog přes půl roku, ale když člověk něco miluje tak moc, jako já miluju psaní, nemůže se stát, že by s tím skoncoval úplně, že by se nechal odradit nebo zastrašit. Vlastně... naopak. Jen to někdy trvá trochu delší dobu. Ale řekla bych, že i to je v pořádku. Jak napsala jedna úspěšná česká autorka v jedné ze svých knížek: "Dejme času trochu času." (A ano, i já někdy rezonuji s Halinou Pawlowskou, protože umí být boží.)

No, co víc dodat. Těším se, těšte se taky! (A o tom titanu bude ještě řeč.)

2 komentáře:

  1. Hodně štěstí s knihou, jsem přesvědčená, že až ji vydáš, bude mít úspěch :)
    Vlastně hodně štěstí se vším a ať jsou změny jen k lepšímu.
    Jo a taky: moc ti to na fotce sluší :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc! :) Změny k lepšímu to určitě jsou, jen je teď třeba vydržet, ale to už půjde :D

      Vymazat